Pyrenejský horský pes

trocha historie

Pyrenejský horský pes je velký, mohutně stavěný a přitom elegantní pes, určený původně k ochraně stád v horách. Je největším z řady navzájem si velmi podobných bílých pasteveckých psů, kteří pomáhali pastevcům v horách od Karpat až po Pyreneje.

V Pyrenejích je znám již od středověku, kdy byl využíván k ostraze zámků; jeho existence byla zdokumentována Gastonem Phoebem již ve 14. století. V 17. století sloužil také jako ceněný společenský pes, mimo jiné byl známý také ve dvoře Ludvíka XIV. První podrobný popis tohoto plemene v knize hraběte von Bylandt pochází z roku 1897. O deset let později byl založen první klub chovatelů a v roce 1923 nechal “Spolek milovníků pyrenejských horských psů” zapsat první oficiální standard plemene u SCC ( Société Centrale Canine de France). Dnešní standard vychází ze standardu z roku 1923, od té doby byla provedena především upřesnění jeho znění, bez dalších změn.

Je to klidný, vyrovnaný a velmi trpělivý pes, jemuž je agresivita cizí. Svěřené území však dovede spolehlivě ochránit. Příslovečně věrný, oddaný rodině i dětem (viz slavná kniha Cecile Aubryové “Bella a Sebastián”, která byla i zfilmována).

současnost